Konec studia a závěrečná rekapitulace
Studium se blíží do finále a nadchází čas na malou rekapitulaci.
Top tři předměty Mgr. studia
Za tři nejzásadnější předměty na KISKu jsem zvolil Učící se společnost, Dějiny českého knihovnictví a KPI55. Všechno jsou to předměty, po jejichž absolvování zůstalo něco, čím je možné se prezentovat.
Učící se společnost mi umožnila kombinovat jak můj zájem o informační technologie, tak o historii. Více do historie jsem na platformě Medium zabrousil příspěvkem o únoru 1948 a jeho vlivem na akademické prostředí. Moderní technologie jsem pak s historií propojil hned ve dvou textech. Poprvé v souvislosti s občanskou vědou (tam byl výběr témat širší) a podruhé jsem se zaměřil přímo na to, jak využít informační technologie a internet přímo při výuce dějepisu. Něco z toho jsem znal (Paměť národa) a něčím jsem si rozšířil obzory (mapa a cestování po římské říši).
Podobně oba obory propojil předmět Dějiny českého knihovnictví. První polovina devadesátiminutové přednášky byla obvykle věnována literatuře a rozboru děl, druhá pak historickému vývoji knihovnictví. Osobně mě víc zajímala právě ta druhá část a i v případě té první jsem si zvolil téma spíše historické, a to politické procesy se spisovateli v 50. letech minulého století. Konkrétně jsem si téma zúžil na proces s tzv. Zelenou internacionálou. V knihovnické části jsem si pro badatelskou zprávu zvolil knihovnictví v době normalizace. Normalizaci, jen v souvislosti s amatérskou rockovou hudbou, jsem se věnoval i v bakalářské práci na historii.
No a KPI55 mi zase umožnilo věnovat se přístupnosti dokumentů, tedy tématu mé tehdy ještě vznikající diplomové práce. Zejména pro samotné uživatele se zrakovým postižením může mít širší dosah vytvořené heslo na Wikipedii obsahující informace o všech digitálních knihovnách pro tuto cílovou skupinu. Dnes bych tam zařadil i slovenskou knihovnu Digibooks (umožňuje přístup i českým čtenářům) a platformy nabízející alternativní formáty (Ebsco aj). V říjnu 2025 jsem neměl z diplomové práce ještě ani úvod a neměl jsem tak nejmenší tušení, že právě nedostatečná informovanost v tomto směru představuje v diplomové práci jednu z hlavních zjištěných bariér. Protože jde o Wikipedii, článek by se měl objevovat ve vyhledávačích vysoko a uživatelé na něj mohou snad lehce narazit. Intaktním spolužákům a kolegům pak měly problematiku přístupnosti a běžných situací souvisejících nejen se studiem přiblížit dvě textovky. Ta první je založená na jednoduchém příběhu, zatímco druhá přibližuje hned několik na sobě nezávislých situací pro pokrytí co nejvíce typů problematických dokumentů. Další výstupy týkající se přístupnosti z tohoto předmětu uvádím ve výstupech za 3. semestr.
Diplomová práce
Ačkoli v tuto chvíli ještě nemám ponětí, jak má diplomová práce dopadne, byla pro mě významná ve třech ohledech.
Především to byla identifikace bariér a problémů, s nimiž se potýkají ostatní studenti se zrakovým postižením. Z dob mého působení v Digitální knihovně zrakově postižených Mathilda jsem měl pár podnětů, které se tehdy řešily. Například ponechat nebo neponechat strany v digitalizovaných dokumentech? Osobně jsem byl pro ponechání kvůli citování, protiargumentem byl rušivý efekt zejména při plynulém poslechu knihy ve formě TTS. Proto jsem se využíváním text to speech zabýval i v diplomové práci. Otázka přímo na místy chybějící stránky nakonec sice chyběla, ale jedna z respondentek tento problém zmínila sama od sebe při nedostatcích digitálních knihoven.
Zejména při bakalářském studiu na historii jsem zjistil, že pracovat s dobovými prameny jen s odečítačem obrazovky není vůbec jednoduché. V bakalářské práci jsem se zabýval rockovou zábavovou scénou v Jihomoravském kraji v období normalizace. Z důvodu nepřístupnosti dobových pramenů jsem zvolil metodu orální historie a písemné prameny reprezentoval dobový tisk. Bylo by skvělé mít k dispozici digitalizované dokumenty okresních kulturních středisek a místních národních výborů jednotlivých obcí, ale tak daleko digitalizace ještě nepokročila. Naproti tomu velké množství novin a časopisů z této doby digitalizované je, ale ne v přístupné podobě. Protože mě z historie vedle rockové hudby zajímá také sport, ve dvou seminárkách jsem se předtím věnoval olympiádám 1936 a 1972 a jak o nich referoval český tisk. Práce s tiskem byla hlavní úloha těchto dvou předmětů, proto jsem musel přijít na to, jak se k němu v Krameriovi dostat. Způsob je to dosti krkolomný, využil jsem k tomu fultextové vyhledávání. Následně jsem to pak zužitkoval právě v bakalářské práci, ale i v magisterském studiu ve výše uvedených textech o poúnorovém dění na univerzitách a politických procesech se spisovateli. Je to časově náročná činnost, ale výrazně mi to rozšiřuje možnosti.
Práce v digitální knihovně a problematické získávání dokumentů (zejména dřívějšího data vydání) byly dvě zkušenosti, které mě nasměrovaly k přístupnosti dokumentů jako hlavnímu tématu na KISKu a diplomové práce. Baví mě objevovat nové možnosti, kde a jak je možné dokumenty (ideálně v přístupné formě) získávat. Stejně tak i zkoušení nových nástrojů a aplikací, prostřednictvím nichž si můžu poradit s dokumenty digitalizovanými, ale pořád nepřístupnými.
Druhým důvodem, proč vnímám diplomovou práci jako zásadní etapu studia je fakt, že jsem se i tímto snažil vzbudit zájem o problematiku mezi studenty. Že existuje podstatně víc knihoven, víc nástrojů… Po nahrávaném rozhovoru následovala volná konverzace, kdy jsem např. posdílel odkazy na knihovny, služby a nástroje, o nichž respondenti nevěděli. Bral jsem to jako naplnění principu reciprocity – já získám data, respondent si ale též něco odnese. Pokud je něco z toho zaujalo, můžou se podělit s ostatními přáteli a tyto informace šířit dál. Práce jako taková může upozornit na problémy s přístupností ty, kteří připravují dokumenty i pro osoby se zrakovým postižením. Zároveň prostřednictvím rozhovorů dopodrobna popisuje řešení a strategie studentů, čímž se mohou následující studenti inspirovat. Kromě toho, že jsem diplomovou práci tvořil, jen za tento semestr jsem se dvakrát dostal i do role respondenta. V prvním případě šlo o výuku jazyků zrakově postižených studentů v inkluzi a ve druhém případě zase o využívání asistivních technologií a dalších užitečných nástrojů při studiu na VŠ. To mi bylo samozřejmě bližší a mohl jsem naplno odkrýt svoje strategie, vychytávky a postupy, které mi během těch pěti let pomohly. Navíc ve své diplomové práci jsem se zabýval pouze dokumenty, zde jsem poukázal na jiný typ bariér, byť samozřejmě anonymně. I po studiu chci být nadále v kontaktu se studentským klubem Brai(g)lle, který sdružuje studenty a absolventy se zrakovým postižením na MU a jehož jsem součástí. I odtud hodlám nadále čerpat inspiraci a třeba i novým studentům něco předávat.
A v neposlední řadě jsem se i sám dozvěděl o několika nástrojích, službách a institucích, které jsem doposud neznal. V některých případech díky literatuře, často ale i díky samotným respondentům. Například o tom, že Ebsco poskytuje výběr alternativního a přístupného formátu, jsem se dozvěděl až při rozhovoru od jedné respondentky, která se k této informaci dostala sama teprve den před rozhovorem.
Co dál?
Přístupností dokumentů bych se rád věnoval i po studiu. Zejména by mě lákaly právě starší materiály, protože jak jsem psal, právě k těm jsem měl během studia nejsložitější přístup. Zatím ale plány v nějaké konkrétní instituci nemám. Na základě zkušeností mých přátel z komunity vím, že shánění zaměstnání bývá náročnější proces. V tuto chvíli se soustředím primárně na studium. Zejména v posledních dvou semestrech bylo téměř veškeré úsilí věnováno diplomové práci. Jestliže bude úspěšně obhájena, může se stát něčím, čím se mohu vedle zmiňované praxi v digitální knihovně z let 2020-21 v této oblasti prezentovat.
Během těch pěti let jsem si osobně zpřístupnil spoustu materiálů pro studijní účely i z vlastního zájmu. V prvním případě jde zejména o historiografii, která v digitálních knihovnách prozatím chybí, ale pro mé studium byla podstatná. Do druhé skupiny patří například fanziny či hudební periodika ze 60.-90. let, ke kterým jsem se dostal prostřednictvím podobně zaměřených blogů/internetových komunit. Všechny tyto materiály jsem s pomocí OCR nástrojů převedl do přístupné formy. hodlám je po studiu projít a protřídit, na systematickou organizaci jsem se během studia příliš nedostal. To, co bude v obstojné kvalitě a budu mít dojem, že se to může hodit někomu dalšímu, bych rád některé digitální knihovně pro zrakově hendikepované poskytnul.
Reflexe předmětů
Součástí tohoto příspěvku mají být i reflexe předmětů. Vždy jsem všechny předměty shrnul v jednom delším příspěvku, výstupy za semestr pak tvořily další samostatný příspěvek. Zde uvádím podrobněji například to, co jsem za studium přečetl. Samozřejmě šlo povětšinou o doporučené články a studie a samozřejmě dohledané zdroje k pracím a prezentacím. Většina přečtené literatury se bezesporu týkala přístupnosti. Ať už byla použita v diplomové práci nebo ne. Některé články se mi hodily více do informačního chování, jiné do projektu a v práci jsem je ve finále nepoužil a ne úplně málo článků s tématem souvisela spíše okrajově.
Zde je možné se na reflexe jednotlivých semestrů proklikat:
Úvodní příspěvek (podzim 2024)