Učící se společnost a dějiny českého knihovnictví: nejzajímavější práce a eseje za semestr
V předchozím příspěvku shrnujícím celý semestr jsem předeslal, že zde přidám všechny odkazy na mé veřejně publikované texty v rámci předmětu učící se společnost. Rozhodl jsem se, že k nim přidám ještě dva výstupy z předmětu dějiny českého knihovnictví v každodennosti, které si podle mě rovněž zaslouží pozornost.
Učící se společnost
Začnu učící se společností. Budu postupovat chronologicky podle toho, jak přípravy vznikaly.
Občanská věda – od přírody k dějepisu
První moje příprava se týkala občanské vědy. Mým cílem bylo neopakovat se s ptačí hodinkou a dalšími projekty tohoto zaměření, ale spíše podat pestřejší výběr. Největší výběr byl stále v oblasti přírodních věd, ale protože mě zajímá historie, zaměřil jsem se i na ni.
Přípravu s vybranými projekty občanské vědy najdete zde.
S technologiemi do historie
Chtěl jsem touto přípravou ukázat, že i ve výuce dějepisu mají co nabídnout moderní technologie. Podle mého názoru nejzajímavější příprava. Tím pádem mi také samotné psaní trvalo poněkud déle, protože jsem se na webových stránkách těchto projektů vždy nějakou dobu zdržel a prozkoumával je. Jde opět o výběr toho nejzajímavějšího, na co jsem na internetu narazil. Pokud vás také zajímají technologie i historie zároveň, přípravu najdete pod tímto odkazem.
Skupinová spolupráce
Po dvou faktických a shrnujících přípravách následují dvě založené převážně na mých názorech. Této předcházelo zamyšlení, že zatímco já se obvykle na plnění úkolů ve skupině těším a považuji to za zpestření klasické výuky, kolem sebe pozoruji často pravý opak. Zkusil jsem popsat, proč je podle mě skupinová spolupráce důležitá, co mě na ní baví a na základě odborných zdrojů identifikoval hlavní problémy a jak jim čelit.
Příprava o skupinové spolupráci tu!
Inkluze nebo speciální škola?
Tohle je pro mě velmi osobní téma. O inkluzi se často hovoří v médiích a většina z těchto lidí nezažila ani jednu formu vzdělávání. Já si prošel inkluzí na základní i střední škole a jsem jejím příznivcem, pokud je to možné. Zároveň ale znám spoustu přátel, co si chválí speciální vzdělávání rovněž ze své zkušenosti a jejich argumenty chápu. Do přípravy jsem vybral ty nejpodstatnější z obou stran.
Přípravu na téma inkluze versus speciální školy čtěte zde.
Srovnávací mezinárodní testy – jak fungují a co sledují?
Psaní poslední přípravy na téma globalizace vzdělávání se musím přiznat trochu vázlo. Oblibě se mezi kolegy těšil Erasmus, který jednak neplánuji a jednak jsem chtěl opět něco jiného. Nakonec jsem se zaměřil na mezinárodní srovnávací testy, jak fungují a čím se od sebe liší. Přesto šlo o téma, ke kterému jsem měl nejméně co říct. O to víc zdrojů jsem musel projít a snad to i nějak dopadlo…
Únor 1948 a jeho dopad na univerzity – závěrečný příspěvek na konferenci
Toto téma mě napadlo již na přípravu v rámci první přednášky zaměřené na dějiny univerzit. Znovu jsem si vybral moderní dějiny, přičemž většina kolegů psala o středověku a párkrát se mezi příspěvky objevil starověk. Od této přípravy jsem nakonec upustil, téma bylo na přípravu příliš obsáhlé. A tak jsem se k němu vrátil na samém konci semestru, kde se naopak větší rozsah hodil.
K příspěvku se dostanete přes tento odkaz.
A tím moje publikování na Mediu prozatím končí.
Dějiny českého knihovnictví v každodennosti
Další dva mé texty z tohoto semestru, které rozhodně stojí za řeč, se týkají dějin českého knihovnictví. Tam bylo cílem vypracovat esej v té spíše literární části a badatelskou zprávu v té knihovnické.
Politické procesy se spisovateli
Pro esej jsem si vybral téma politické procesy se spisovateli a zaměřil jsem se pouze na procesy s tzv. Zelenou internacionálou z roku 1952.
Politické procesy se spisovateli - esej
Vliv ideologie na fungování knihoven v období normalizace – badatelská zpráva
Badatelská zpráva měla být založena na zkoumání konkrétních dobových pramenů. Za tímto účelem jsem zvolil první číslo časopisu duha z jara 1987 a rozebral jej článek po článku.
Toť vše z toho, co vzniklo za tento semestr a co považuji nějakým způsobem za reprezentativní a snad i zajímavé pro ostatní.