Vítejte na mém webovém portfoliu!

Máme tu konec jarního semestru a nastává čas bilancování. V následujícím příspěvku se pokusím celý semestr shrnout. Opět se budu věnovat knihovnictví i historii a jak se ukáže, tentokrát došlo k propojení obou vědních disciplín jako nikdy dřív!

Základní problémy raného novověku v Evropě (HIA202s)

Raný novověk byl samozřejmě jednou ze součástí státních závěrečných zkoušek na bakalářském studiu. Tento kurz byl do jisté míry rozšířením o témata, na která v bakalářském studiu nezbyl prostor. Nepostupovalo se chronologicky, jak bývá zvykem, ale spíše tematicky. Oproti bakalářským kurzům jsme během tohoto semestru nahlédli více do církevních dějin, kultury nebo problematiky spojené s rodinami a jejich majetkem. Na přednášce se pracovalo s texty určené k předběžné přípravě na hodinu. Šlo o dobové texty, studie a vzhledem k tomu, že byl kurz určen pro historiky i pro učitele, pracovalo se i s učebnicemi. Bylo zajímavé sledovat, co různé učebnice z posledních třiceti let spojovalo a čím se od sebe naopak lišily. Při sdílení zkušeností s někdejšími kolegy, v současnosti studenty učitelství historie pro střední školy jsem se zamýšlel nad tím, jak splnit osnovy a zároveň zařadit opomíjená témata, jako jsou například dějiny každodennosti. Myslím, že by tímto mohl být dějepis atraktivnější i pro ty, koho současná podoba výuky nezaujala…

K přípravám jsem přistupoval svědomitě, ale netroufám si tvrdit, že bych tu byl nějak zvlášť originální. Oceňuji pestrost výuky, ať už zařazení učebnic nebo například hudební ukázky jako součást semináře o barokní kultuře. A jak by hodnotil mou práci v předmětu někdo jiný? Asi by záleželo, jak moc je s dějinami raného novověku seznámen. Co zlepšit konkrétně na výstupu mě nenapadá, mám zajisté ale pořád co dohánět…

Dějiny českého knihovnictví v každodennosti (ISKB39)

A máme tu první průnik informačních studií a knihovnictví s historií. O tomto předmětu jsem uvažoval již před posledním semestrem na bakalářském studiu, nakonec dostala tehdy přednost informační společnost. Na první hodinu jsem šel s tím, že mám ze studia historie znalosti na obecné úrovni, z dějin knihovnictví jsem však znal jen opravdové základy. Během kurzu jsem se více seznámil s oficiálními dobovými dokumenty i s každodenní praxí. Zásadní roli zde hrály právě prameny vztahující se k danému období. Konkrétně jsem při úkolech využil časopis Duha z 80. let nebo denní tisk let 50. Hodina se obvykle skládala ze dvou částí. Jednu část tvořily dějiny knihovnictví založené na studiích a dobových pramenech, jimiž byly například výroční zprávy knihoven. Druhá část byla spíše literárně-vědná než historiografická. O sobě jsem se dozvěděl, že ani po šesti letech od maturity nejsou rozbory literárních děl zrovna mou parketou. Tomu odpovídalo i vybrané téma eseje, k němuž se ještě dostanu. Věřím, že všechny tři výstupy se zpracovanými úkoly se povedly a snad byly zajímavé i pro ostatní. Snažil jsem se vždy podat problematiku komplexně, zasazenou do obecného kontextu.

Za méně obvyklé můžu považovat to, že jsem se nezabýval vybraným tématem v celé jeho šíři, ale zvolil jsem si vždy jednu část, čímž jsem mohl proniknout více do hloubky. Tak jsem se v rámci procesů se spisovateli zaměřil pouze na procesy s tzv. Zelenou internacionálou a v rámci knihovnické části jsem se rozhodl pro lepší uchopitelnost z celého období 1960-1989 věnovat pozornost pouze normalizaci. Můj styl psaní i vystupování je spíše populárně naučný než ryze odborný, proto si myslím, že by oba výstupy mohly být atraktivní i pro laika zajímajícího se o dějiny. K průběhu výuky nemám připomínky. S výstupy jsem vesměs spokojen. Pouze recenze mohla být možná obsáhlejší. Mohl jsem se víc zapojovat do diskuse k ostatním příspěvkům. Kdybych předmětem procházel znovu, neměnil bych nic zásadního. Jen ten časový rozestup mi příliš nevyhovoval, měl jsem všechny tři příspěvky během druhé půlky dubna. Souviselo to však s tématy, která jsem si vybral a ta byla vybírána vzhledem k tomu, co mě nejvíce zajímalo a takto to chronologicky navazovalo.

Učící se společnost (ISKM06)

Součástí předmětu je celá škála různorodých témat. O něčem jsem nějakou představu měl, o něčem méně. Široký výběr témat tak umožňoval věnovat se těm, která mě zaujala a rozšířit si obzory. V rámci závěrečného příspěvku jsem se tak třeba dozvěděl, jak fungovaly studijní prověrky na univerzitách na konci 40. let 20. století. Do té doby jsem věděl pouze fakt, že probíhaly. K přípravám jsem využíval především nověji publikované články a studie. Do konferenčního příspěvku jsem chtěl zařadit i prameny z konce 40. let, což jsem po nějaké chvíli vyhodnotil jako nerealizovatelné v tom rozsahu, jak by bylo záhodno. Překvapením byla povinnost své texty veřejně publikovat na platformě Medium. První týden musím říct, že jsem z toho byl nesvůj, po prvním publikování nervozita odezněla.

Jak jsem psal, název kurzu jeho obsah příliš nevyzrazoval a může reprezentovat skutečně velké množství témat. Přesto jsem byl překvapený tím, že každá přednáška byla fakticky o něčem úplně jiném, ale zároveň všechno se vším nějakým způsobem souviselo. S výstupy jsem taktéž celkem spokojený. Využíval jsem možnosti výběru a přibližoval ostatním to, co mě samotného zajímalo a sám se dozvídal spoustu nových informací. Jako příklad můžu uvést přípravu na téma technologie ve výuce dějepisu. Znal jsem třeba Příběhy našich sousedů, ale až do psaní oné přípravy netušil, že je možné si vypočítat vzdálenost trasy na mapě antického Říma i s volbou způsobu cestování s ohledem na možnosti té doby. Odkazy na jednotlivé přípravy však budou tvořit samostatný článek. Určitě jsem mohl jít místy více do detailů, například u inkluze. Můj postup asi originální příliš nebyl. Musel jsem o dané problematice alespoň něco vědět. Ať už zmiňované Příběhy našich sousedů, u občanské vědy jsem si zase vzpomněl na bělozubku tmavou, poměrně medializovaný projekt. Při inkluzi zase hrály roli čistě moje zkušenosti a zkušenosti mých přátel, které jsem se snažil podložit odbornými zdroji. Někomu se moje texty klidně mohly zdát příliš jednoduché. Objevovaly se tu a tam i mikro-výzkumy, což je časově náročné, zatímco u mě šlo vždy spíš o nějaké shrnutí nebo výběr toho nejzajímavějšího. Určitě chci sledovat situaci ve vybraných oblastech, jako třeba nové technologie a služby pro poznání historie. Změnil bych něco pouze v závěrečném příspěvku. Zatímco v dějinách českého knihovnictví jsem stavěl na zúžení problémů, příspěvek pro závěrečnou konferenci jsem vzal možná až příliš zeširoka. Témata bych si pravděpodobně vybral stejná, ať už jde o přípravy nebo příspěvek.

Literatura, kultura a humanitní vědy (ISKM07)

Tento předmět ve mně na počátku semestru vzbuzoval mírné obavy. Některé okruhy mně byly bližší (literatura a historie nebo literatura a česká tradice), některé naopak poněkud vzdálené (zejména literatura a filosofie nebo literatura a dětský aspekt). Předmět tak měl v souvislostech propojit literaturu s ostatními oblastmi kultury a vědními disciplínami. Během semestru se pracovalo jak s odbornými, tak i s beletristickými texty a stejně tak tomu bylo i při přípravě nástinu přednášky. Zvolil jsem jako odborný text knihu „Bývali Čechové“ od Jiřího Raka, kterou jsem četl již před dvěma lety a tenkrát mě opravdu zaujala od začátku do konce. Jako beletristický text jsem zvolil drama „Krvavé křtiny“ od Josefa Kajetána Tyla, na které Jiří rak ve své knize upozorňuje. Kurz zpestřilo několik přednášek akademiků z jiných kateder i fakult. Nakonec se mé obavy z počátku semestru nenaplnily. Vůbec poprvé jsem ve svém výstupu propojil odbornou historiografii s beletrií. A fungovalo to velmi dobře, což jsem si mohl díky tomuto předmětu vyzkoušet. I tentokrát si nevyčítám nic zásadního, co se při výstupech nepovedlo. Esej byl mým posledním hodnoceným textem a bylo nutné ji odevzdat deset dní před termínem zkoušky. Přičemž nápad přišel teprve den před deadlinem. Tam jsem od začátku tušil, že by tomu slušelo více zdrojů, ale na jejich rešerši bohužel nezbyl čas. Netradiční byl můj postup možná v tom, že již od přednášky o sv. Václavu jsem měl jasno, že jako odborný zdroj zvolím právě Jiřího Raka. S výběrem beletrie to bylo složitější, zde nejsem tak znalý, Tyl se mi vyloženě nabízel. Pro esej vycházející z textu Přemysla Blažíčka „Deník jako literární útvar“ jsem částečně využil postřehy z podzimního kurzu historické metodologie, kde na deníky nejednou přišla řeč. Jsem přesvědčený, že přednáška o svatém Václavu v očích národního hnutí v 19. století by mohla být atraktivní jak pro čtenáře beletrie, příznivce divadla i pro zájemce o dějiny. Ono propojení umění a odborných zdrojů může být přínosné v budoucnu i v jiných předmětech. Nedostatky jsem zmínil výše, ale asi ani tady bych nic podstatného neměnil nebo nedělal výrazně jinak.

Seminář k diplomové práci II. (ISKM08)

Po sérii přednášek a tematické rešerše přišel čas na zpracování projektu. Přiznám se, že to pro mě bylo něco zcela nového. Rok a půl před bakalářskými státnicemi na historii jsem ještě příliš netušil, co budu zpracovávat (měl jsem tenkrát o tématu jen velmi nejasnou představu), kdo bude mou vedoucí a už vůbec ne nějakou konkrétní podobu práce. Stačilo mít na začátku 5. semestru téma a žádný projekt se neodevzdával. Zatímco do tohoto semestru jsem vstupoval se schválenou rešerší a vesměs ujasněným tématem. Věřím, že psaní samotné práce tak dostane pevnější řád… Na rozdíl od ostatních předmětů jsem tu pracoval téměř výhradně se zahraničními zdroji. To souvisí s tématem práce, kterým se u nás nikdo příliš nezabýval. Potvrdil jsem si, že mě téma přístupnosti e-knih a používání OCR nástrojů zajímá a naplňuje. Kombinace je to nejspíš dost neobvyklá, ale studium je tak mnohem pestřejší, kdy se na jedné straně věnuji historii a na té druhé zase přístupnosti digitálních zdrojů, resp. Uživatelské perspektivě. Během tohoto a vlastně už minulého semestru jsem k tématu přečetl nemálo výzkumů a studií, což doplnilo můj dlouhodobý zájem o tuto problematiku a zkoušení různých aplikací a nástrojů. Projekt jsem odevzdával s celkem dobrým pocitem a byl také přijat. Originální je spíše téma než postup, jakým jsem projekt zpracovával. Byť se snažím psát srozumitelně, nezasvěcený by mohl mít problém představit si to v praxi, pokud například nikdy nepřišel do kontaktu s asistivními technologiemi. Jsem rád, že byl termín odevzdání nakonec posunut na 9. 5. Nejen z časových důvodů, kdy si během března teprve všechno ustalovalo. Asi bych býval stíhal i ten původní termín, je otázkou, jestli bych s tím byl i spokojený. Hlavním důvodem, proč jsem rád za posunutí termínu byla možnost použít i něco z návrhu výzkumu v předmětu Informační chování. Ten byl v původním termínu pro odevzdání projektu do 11. dubna ještě relativně na začátku. Druhý seminář je tedy u konce a teď zbývá projekt a plán převést do reality. V současnosti jsem přesvědčený o tom, že je vše na dobré cestě a nenapadá mě nic, co bych aktuálně měnil. Snad to tak zůstane, v dalších fázích by to bylo již velmi problematické…

LIS workshop (ISKM09)

Původně šlo o druhý z obávaných předmětů. Rozvrh avizoval pravidelnou výuku každý pátek od 14:00. Nakonec vyšlo najevo, že jde o jednodenní workshop počátkem května. Tématem byla gamifikace problematiky dezinformací. Dezinformace vnímám jako vážný problém, baví mě například rozbory Patrika Kořenáře na kanálu spiknutí, ale v rámci studia se tomuto problému nevěnuji. Co se týče angličtiny, nemám problém s psanými texty a na běžných věcech se domluvím, tohle bylo pro mě něco nového. V diskusi jsem sice nebyl zrovna aktivní, ale vesměs jsem rozuměl, což bylo příjemné zjištění. Workshop ukázal, že i vážné téma, jakým dezinformace bezesporu je, se dají vysvětlovat poměrně zábavnou formou. Výstupem byla zpětná vazba na hru. Navrhl jsem verzi pro středoškoláky. Jako základní surovinu jsem použil energetické nápoje, přišlo mi to pro tuto věkovou skupinu relevantní. Teprve potom mně došlo, že budou brzy pro osoby mladší osmnácti let zakázané. Takže můj návrh brzy příliš použitelný nebude.

Nyní mám první zkušenost s akcemi tohoto typu a příště budu třeba i aktivnější. Kdybych zpětnou vazbu vyplňoval teď, měl bych ke hře jednu připomínku. Jedním z úkolů bylo rozpoznávat fotky, zda jsou reálné nebo vygenerované pomocí AI. To je samozřejmě v pořádku. Jen mě napadlo toto rozšířit na více typů obsahu, například texty E-mailů nebo audionahrávek/videí.

Informační chování (ISKM10)

A jsme u posledního předmětu tohoto semestru. O informačním chování jsem toho věděl jen něco málo, a to především díky informační vědě. Cílem bylo navrhnout výzkum založený na informačním chování. Což nebyl problém, když si člověk uvědomí, co všechno se dá jako informační chování kvalifikovat. Bylo umožněno (nebo i doporučeno) vybrat si ke zpracování něco okolo připravované diplomové práce, a tak jsem i učinil. Jen jsem si to pro potřebu tohoto kurzu zredukoval cca na polovinu. Proto jsem pracoval opět se zahraničními zdroji a některé byly stejné jako v projektu. Zde jich bylo víc na obecné úrovni a o přístupnosti jako takové. Mnoho myšlenek z průběžných úkolů a postřehů z přednášek jsem uplatnil i v projektu, jak jsem již zmínil. A samozřejmě to fungovalo i obráceně. Z předmětu jsem měl na začátku dojem, že půjde spíše o teorii, úkoly byly však zaměřené více prakticky a s přesahem do vlastního připravovaného výzkumu mi to celé dávalo smysl. Jako slabinu mých výstupů v předmětu považuji právě teoretické ukotvení vybraného konceptu. Tomu bych věnoval víc času, kdybych předmětem procházel znovu. Na přednáškách v tomto kurzu jsem byl i celkem aktivní a v závěru semestru jsem také využil dobrovolných úkolů pro získání více bodů. Zejména poslední a stěžejní povinný úkol byl pro mě boj přesnosti s horním limitem počtu znaků. Co vynechat, abych nešel příliš nad oněch 8000 znaků a zároveň aby zaznělo vše Podstatné? Zda se mi to podařilo se teprve dozvím. Někomu tak může v textu něco chybět nebo by potřeboval něco lépe osvětlit. Přímo k výuce výhrady nemám. Předmět patřil k těm časově náročnějším, ale systém postupného sbírání bodů je v mnoha ohledech lepší, než když to vše stojí a padá na jedné zkoušce v červnu. Zde jsem tu hlavní práci odvedl již během semestru a na zkouškové období mi zbyla pouze prezentace.

V tuto chvíli mám již vše hotové a tak tento semestr, i když občas náročnější, mohu vnímat pozitivně. Tím bych tento příspěvek zakončil. Jak jsem výše avizoval, ve druhém příspěvku poskytnu odkazy na všechny mé publikované texty v předmětu Učící se společnost.